Svaz výrobců cementu sdružuje právnické osoby činné ve výrobě cementu na území ČR. Účelem sdružení členů svazu je spojení činností a prostředků ve prospěch a ve společném zájmu členů svazu. Přispívá k organizaci a podpoře vzájemné spolupráce a pomoci jak v tuzemsku, tak i zahraničí.
SVC ČR na základě stanovisek MŽP ČR a MPO ČR v souvislosti se Směrnicí RED II uvádí (viz příloha), že biomasa v těchto palivech není používána ani k vytápění, ani k výrobě elektrické energie a ani k dopravě, ale pouze pro uvedenou chemickou reakci rozkladu vápence.
Změnu klimatu a související průmyslová opatření vnímá český cementářský průmysl jako zásadní výzvu. Cement jako energeticky a environmentálně náročný materiál je součástí stavebně klimatického řetězce a jako takový je připraven pomoci dekarbonizaci celého stavebního cyklu od těžby surovin až po recyklaci starého betonu. Cementový beton se stále používá ve velkém měřítku a související výroba cementu emituje značné množství jednoho ze skleníkových plynů – oxidu uhličitého CO2. Svět však bude potřebovat beton k vybudování infrastruktury, která se dokáže vyrovnat se změnou klimatu a populačním růstem. Otázka tedy zní – jak snížíme dopady cementu a betonu na životní prostředí, když na něj nadále spoléháme? V České republice se vyrábí 4,5 mil. tun cementu ročně, odhadem asi 2 % evropské produkce. Český cementářský průmysl i při tomto celosvětově relativně malém objemu výroby intenzivně hledá cesty, jak snížit emise skleníkových plynů a o nich vypráví tato publikace.
Climate change and the related industrial measures are recognized by the Czech cement industry to be a fundamental challenge. Cement, an energy and environmentally intensive material, is part of the construction-climate chain and as such is ready to aid in the whole construction cycle decarbonization from the raw materials extraction to the used old concrete recycling. Concrete is still widely used, and cement production emits a considerable amount of one of the greenhouse gases – carbon dioxide CO2. We will, however, need concrete to build an infrastructure that can cope with climate change and population growth. The question is – how to reduce the environmental impact of cement and concrete if we still rely on it?
Dovolujeme si upozornit na základní článek popisující vlastnosti směsných cementů. Pozornost je věnována jejich vlastnostem, environmentálním a ekonomickým aspektům jejich výroby a podpoře využívání směsných cementů se sníženým obsahem slínku a s dalšími hlavními složkami – křemičitým popílkem, vysokopecní granulovanou struskou a vápencem.
We would like to draw your attention to a basic article describing the properties of mixed cements. Attention is paid to their properties, environmental and economic aspects of their production and support use of composite blended cements with reduced clinker content and other main components – silica fly ash, blast furnace granulated slag and limestone.
Článek vychází v prvním čísle časopisu Beton TKS 2021.
The article is published in the first issue of Beton TKS magazine 2021.
Cestu k řešení problematiky využití zbytkového plastového podsítného z třídění odpadu jako paliva v cementářských rotačních pecích hledá SVC ČR společně s odborem odpadů MŽP ČR již od prosince 2020, kdy se prvně tento problém objevil a svaz byl ze strany MŽP ČR požádán o spolupráci.
Pro vysvětlení. V cementářských pecích neslouží spalované palivo/odpad k pouhé výrobě tepla, ale k výrobě produktu – výpalu slínku, na který jsou kladeny velmi přísné kvalitativní požadavky a současně použité palivo/odpad nesmí mít nepříznivé dopady na emise do ovzduší, je tedy třeba, aby používané palivo/odpad splňovalo poměrně striktní požadavky, týkající se nejen jeho kvality, ale i stability jeho vlastností v čase.
V tomto ohledu jsou pro výrobu cementu naprosto závazné následující tři předpisy:
– evropské normy EN 15357 až EN 15359 Solid recovered fuels (Tuhé alternativní palivo), předepisující základní podmínky pro toto palivo,
– dokument o nejlepších dostupných technikách – BREF Cement, Lime and Magnesium Oxide Manufacturing Industries, podle kterého cementárny mají vydána integrovaná povolení k provozu, kde je i popis povoleného spalovaného paliva/odpadu a
– zák.č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který závadně předepisuje maximální emisní limity pro provoz výroby cementu.
Pro tato paliva platí, že jejich používání musí mít konstantní kvalitu, splňovat určitá fyzikální a chemická kritéria a zejména trvalý systém řízení a hodnocení kvality. Proto jednotlivé cementárny mají své konkrétní předpisy pro své dodavatele a návazné smlouvy, aby bylo možno všechny uvedené podmínky dodržet, které lze stručně uvést průměrně následovně se zdůrazněním na minimalizaci obsahu chlóru.
Zpět k problému využívání výmětů. Společně s MŽP ČR bylo konstatován, že každá odpadová společnost může vstoupit do jednání s každou cementárnou a při splnění požadavků na odpadové palivo je možno zahájit jednání o dodávkách ihned.
Tedy, budou-li provozovatelé firem upravující odpad schopni v tuto chvíli vyrobit alternativní palivo z odpadu v ČR dle cementářských požadavků s dlouhodobou stabilní kvalitou, jsou cementárny připraveny s nimi jednat v otázce kvality, referencí a v poslední řadě individuálně i ceny.
Pro technologii výroby TAP není možné samotné podrcení plastových výmětů. To by znamenalo, že na výstupu z drtící technologie vznikne velký objem směsi s malou měrnou hmotností. Proto výrobce TAP musí dokázat výměty vymíchávat s dalším odpadem, aby se zvýšila jeho sypná hmotnost a palivo bylo přepravitelné a dávkovatelné. Jinými slovy, takto připravené palivo, jehož součástí budou i podrcené výměty, lze v cementárnách dávkovat do rotačních pecí.
Je třeba upozornit na skutečnost, že tuhá alternativní paliva jsou navrhována tak, aby obsahovala určitý optimální podíl biomasy ke snížení emisí skleníkových plynů z výrobního procesu. Paliva vyrobená z odpadu s vyšším podílem plastového výmětu mohou mít v tomto směru negativní efekt v případě, že způsobí vyšší emisní zatížení fosilním CO2 po spálení tohoto paliva. Jedním z dílčích cílů pro snižování emisí fosilního CO2 je preference paliv s vyšším podílem biomasy.
MŽP ČR bylo požádáno o seznam firem, které jsou schopné v ČR v současnosti vyrábět alternativní palivo z odpadu s případným údajem i jejich kapacitě. Lze předpokládat, že přímá jednání mezi odpadovými společnostmi a cementárnami přispějí k řešení tohoto stavu tak, aby bylo možno konzultovat i dlouhodobě uzavřené smlouvy. Případné diskutované omezení dovozu nebude znamenat snížení výskytu výmětů, pokud domácí odpadové společnosti nedokáží tyto výměty společně s ostatními odpady zpracovat na TAP s požadovanou kvalitou. Zde se jeví i vhodná možná investiční podpora českého státu k vybudování linek pro výrobu TAP z odpadů domácího původu. Cementárny jsou vždy samozřejmě připraveny k dalším konkrétním jednáním v této věci.
Jako ukázku lze přiložit i vizuální rozdíl mezi odpadovým výmětem a tuhým alternativním palivem pro výpal slínku a výrobu cementu.
The 15th International Congress on the Chemistry of Cement (ICCC 2019) was held 16.-20. September 2019 enriched for students with 4 pre-congress courses. The Congress, which is unique in its focus, was attended by almost 670 participants, recorded 23 keynote lectures, more than 220 regular presentations and more than 170 posters. The biggest interest was from China, Germany, Japan, France and the US. Representation from the Czech Republic was also significant. The main keynote papers are published in Cement and Concrete Research.